ZAMĚSTNAVATEL
Tento dokument obsahuje informace, které zaměstnavatel v souladu s § 37 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), poskytuje zaměstnanci o dalších skutečnostech, které nejsou obsaženy v pracovní smlouvě či jejích přílohách.
Zaměstnavatelem je jedna ze společností ze skupiny Scio. Vzhledem k tomu, že společnosti ze skupiny Scio využívají při uzavírání pracovních smluv a informování o obsahu pracovního poměru společný systém je tato informace pro všechny jednotlivé společnosti ze skupiny Scio (pro jednotlivé Zaměstnavatele) společná. Zaměstnavatelem v konkrétním případě je společnost, se kterou uchazeč uzavírá pracovní smlouvu.
Údaje všech společností ze skupiny Scio, které jsou Zaměstnavateli.
V rámci místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě bude zaměstnanec vykonávat práci zejm. v sídle zaměstnavatele nebo v místě poskytování vzdělávání školy, jejíž činnost vykonává zaměstnavatel.
Umožňuje-li to charakter práce a dohodne-li se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem, může zaměstnanec vykonávat svoji práci na dálku v místě, které si sám zvolí, zpravidla v místě svého bydliště.
Výměra dovolené zaměstnance je uvedena v Pracovní smlouvě. Prioritní je, vyčerpání v kalendářním roce, ve kterém vám náleží, pouze z důvodu překážek na straně zaměstnance nebo naléhavých provozních důvodů zaměstnavatele lze převést nevyčerpanou dovolenou do dalšího roku.
Ve ScioŠkolách je dovolená rozepisována v souladu s Organizací školního roku určenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Každý zaměstnanec je s rozpisem dovolené seznámen ve svém profilu v aplikaci ScioLidé.
Podmínky vzniku práva na dovolenou a způsob určení její délky blíže upravuje zejm. § 212, § 213, § 216 a § 348 odst. 1 ZP. Konkrétní počet hodin dovolené, na které zaměstnanci za kalendářní rok vznikne právo, se odvíjí od zaměstnancovy výměry dovolené, délky jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby ve smyslu § 79 a 80 ZP (dále jen „TPD“) a počtu odpracovaných celých násobků této TPD v daném kalendářním roce. Do odpracované doby pro účely dovolené se vedle odpracované doby v rámci rozvržených směn rovněž započtou některé další doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracuje - např. čerpá dovolenou, zamešká část směny z důvodu vyšetření u lékaře apod. (viz § 216 odst. 2 a 3 spolu s § 348 odst. 1 ZP). K výpočtu dovolené lze užít následující vzorec: počet odpracovaných celých TPD/52 × TPD × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru). Vznik práva na dovolenou je však podmíněn tím, že zaměstnanec v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 4násobek TPD a jeho pracovní poměr v něm nepřetržitě trval po dobu alespoň 28 dní.
Čerpání dovolené se řídí § 217 až § 220 ZP. Zaměstnanci za dobu čerpání dovolené přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 222 ZP). Zaměstnavatel může při neomluveném zameškání práce přistoupit ke krácení dovolené za podmínek dle § 223 ZP.
Délka se zaměstnancem sjednané zkušební doby je uvedena v Pracovní smlouvě.
Zkušební doba se automaticky prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Právní úprava zkušební doby, včetně její maximální možné sjednané délky se řídí § 35 ZP. Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době viz bod V. písm. d) této informace.
Pracovní poměr se ukončuje dohodou nebo výpovědí. Dohoda je vždy primárním způsobem ukončení pracovního poměru. Výpověď je oproti tomu jednostranná, a to buď ze strany zaměstnance z jakéhokoli důvodu nebo ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Běžná výpovědní doba je dvouměsíční a počíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po jejím doručení druhé straně.
Podrobně je ukončení pracovního poměru upravené v § 48 až § 72 zákoníku práce.
O konkrétních možnostech odborného rozvoje se zaměstnanec může informovat u nadřízeného zaměstnance.
Obecně povinnosti zaměstnavatele v oblasti odborného rozvoje zaměstnanců upravuje § 227 až § 234 ZP. Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména:
a) zaškolení a zaučení,
b) prohlubování kvalifikace,
c) zvyšování kvalifikace.
K písm. a)
Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, je zaměstnavatel podle § 228 ZP povinen zaškolit nebo zaučit; zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda. Je-li to nezbytné, je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce.
K písm. b)
Prohlubování kvalifikace je blíže upraveno v § 230 ZP. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.
K písm. c)
Zvyšování kvalifikace je blíže upraveno v § 231 až § 234 ZP a probíhá na základě Kvalifikační dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance je sjednána v pracovní smlouvě. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny. Pravidla k rozvržení týdenní pracovní doby mohou být součástí vnitřních předpisů zaměstnavatele.
Práce přesčas (§ 93 ZP)
Práce přesčas je vymezena v § 78 odst. 1 písm. i) ZP. Zaměstnavatel může výjimečně z vážných provozních důvodů nařídit zaměstnanci až 8 hodin práce přesčas za týden a celkově až 150 hodin v kalendářním roce, větší rozsah (až průměrně 8 hodin týdně po dobu 26 týdnů) práce přesčas je možná jen na základě dohody . Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno (§ 114 ZP).
V případě zkráceného úvazku lze konat práci nad sjednaný úvazek jen na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem, za práci přesčas se pak v takovém případě považuje jen práce nad 40 hodin týdně.
Nepřetržitý odpočinek a přestávky v práci:
Podmínky poskytnutí odpočinku a přestávek v práci stanoví zákoník práce v ustanoveních:
Bezpečnostní přestávka
Zaměstnanci při řízení náleží bezpečnostní přestávka podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.,. Časový souběh přestávky v práci na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávky blíže upravuje § 89 ZP.
Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda ve výši a za podmínek vyplývajících zejména z § 113 a násl. ZP a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, a dále určených mzdovým výměrem.
Minimální a zaručená mzda
Jestliže mzda zaměstnance bez vybraných příplatků nedosáhne minimální mzdy podle § 111 ZP nebo nejnižší úrovně zaručené mzdy podle § 112 ZP, je povinen mu zaměstnavatel poskytnout doplatek.
Splatnost a výplata
Pravidelný termín výplaty mzdy byl sjednán 15. den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za nějž se mzda vyplácí. Připadne-li tento den na den pracovního klidu (den nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu nebo svátek) vyplatí se mzda v nejbližší následující pracovní den.
Mzda se vyplácí v korunách českých, a to bezhotovostně na účet uvedený zaměstnancem v Pracovní smlouvě.
U Zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace.
Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Pro Slovensko:
Krok za krokem a bez nervů 🙂
Jdeme na to
Vyberte si místo, termín a přihlaste se
Jdeme na to
Na jaké školy vás NSZ dostanou
Jdeme na to
Jaké testy vás čekají a jak se na ně připravit
Jdeme na to
Vycházíme vstříc všem uchazečům se specifickými nároky
Jdeme na to
Jak probíhá online zkouška a na co si dát pozor
Jdeme na to