Na českých vysokých školách dnes studuje 59 tisíc zahraničních studentů, což je 18 % všech vysokoškoláků. Slováci tvoří 41 %, Ukrajinci 14 %. Na Slovensku je podíl zahraničních studentů srovnatelný (18–20 %), liší se ale jejich složení: zahraničních studentů je tam přes 25 tisíc a polovinu z nich tvoří Ukrajinci. V Česku podíl zahraničních studentů poprvé od roku 2001 mírně klesl, na Slovensku dynamicky roste.
Jak Scio reaguje na rostoucí poptávku po standardizovaném testování
Andrej Kutarňa ze Scio v úvodu webináře připomněl, že standardizované testování pro zahraniční uchazeče není nová věc. Před pěti lety Scio zavedlo test GAP (General Academic Prerequisites), anglickou variantu testu Obecných studijních předpokladů (OSP). Počty uchazečů, kteří jej skládají, meziročně rostou – letos je to skoro desetinásobek oproti prvnímu roku. Pro programy, které vyžadují matematickou připravenost (typicky ICT obory), nabízí Scio test matematiky v angličtině.
Letos navíc poprvé Scio zavedlo test ze slovenštiny pro uchazeče, kteří nejsou Slováci a chtějí studovat ve slovenském jazyce – ověřuje znalosti jazyka na úrovni B1, respektive B2. Jde o reakci na rostoucí počet zahraničních studentů, kteří míří na slovenské fakulty. „V tomto testu určitě budeme pokračovat i v dalších letech,“ doplnil Kutarňa.
Co ukázala anketa
Z naší ankety, kterou jsme před webinářem předložili přihlášeným účastníkům, vyplývá, že integrace zahraničních studentů je na většině fakult „částečná“. Plně začleněných nebo zcela oddělených komunit je menšina. Jako hlavní důvody internacionalizace fakulty uváděly ekonomický přínos a hned za ním kulturní a akademické obohacení domácích studentů a vyučujících. Mezi hlavní bariéry plného začlenění zahraničních studentů mezi domácí fakulty uváděly administrativu (víza, nostrifikace) a jazyk. Méně než čtvrtina administrativních pracovníků mimo mezinárodní oddělení dokáže vyřídit agendu v angličtině. Spolupráce českých a zahraničních studentů ve výuce probíhá pravidelně jen u pětiny fakult.
Hladký začátek studia: prvních 30 dní rozhoduje
Petr Gurný z Ekonomické fakulty VŠB-TUO popsal, proč na fakultě přestali nabízet online zápisy: „Spoustu administrativního času a dalších nákladů věnujeme tomu, abychom sem studenty nějak dostali. Ale potom ty studenty nikdy nevidíme. Takže jsme přešli zpátky na to, že nezapisujeme online, ale fyzicky.“
Pro Fakultu architektury VUT je rozhodující, kdy a jaké studenty nabírá. Proděkan Radek Toman popsal, že nábor studentů do navazujícího magisterského programu je mnohem těžší než do bakalářského. „Dělat marketing pro lidi, kteří už vystudovali architekturu a chtějí jít studovat do Česka, by bylo obtížné, protože to jsou jednotky lidí na celé planetě. Bakalářský program ovšem pomohl. Studenti přicházejí bez zažitých návyků z domácího vzdělávacího systému, takže je nemusíme dva roky přeučovat na to, co my považujeme za práci architekta. A studenti se nám hlásí z různých zemí, od Brazílie po Japonsko, žádná země výrazně nepřevažuje. Cílíme také na studenty ze zemí EU,“ uvádí Radek Toman.
Jiný profil má Jesseniova lékařská fakulta UK v Martině, kterou na webináři zastupoval proděkan Martin Janík. Z 1400 studentů fakulty tvoří zhruba třetinu zahraniční studenti, převážně ze Skandinávie – tradičně z Norska a Islandu. Anglický studijní program všeobecného lékařství tu funguje déle než dvacet let. „Není tajemstvím, že lékařské fakulty vo všetkých svojich oblastiach ťahajú za jeden koniec. Až na jednu výnimku, a to je nábor a prijímanie zahraničných študentov,“ připomněl Janík slova děkana lékařské fakulty z Hradce Králové.
Tématem, které webinářem rezonovalo, byla víza. Radek Toman zmínil, že na FA VUT posunuli přijímačky na co nejdřívější termín, který akademický kalendář dovolí, aby na víza bylo co nejvíc času. Pro studenty, kteří víza vyřídit nestihnou, fakulta nabízí individuální studijní plán s nástupem v letním semestru. Na Univerzitě Komenského pomáhá fakultám podle jejího proděkana Martina Janíka centrální Welcome centrum v Bratislavě, které proces získávání víz výrazně zjednodušuje.
K měření úspěšnosti onboardingu se nikdo z panelistů přímo nepřihlásil. „Vyhodnocujeme to po prvním semestru,“ řekl proděkan Janík. Proděkan Gurný z VŠB-TUO v Ostravě uvedl: „Krizové věci řešíme až na konci prvního semestru, kdy zjistíme, jak studenti zvládají zkoušky. To je rozhodně věc, která by se mohla zlepšit.“ Strukturované měření prvních 30 dní studia tedy zatím nemá žádná ze tří zapojených fakult.
Výuka v angličtině neznamená mezinárodní výuku
Druhý blok zahájil Martin Janík tezí, že výuka v angličtině ještě není zárukou internacionalizace. Podle něj by se měla projevit v kariérním růstu pedagogů, ve financování a v hodnocení jejich práce. „Jazyková vybavenost pedagoga by už ve 21. století měla být samozřejmostí,“ dodal.
Petr Gurný popsal, že na Ekonomické fakultě v Ostravě učí v angličtině už více než patnáct let. Stálo je to podle jeho slov úsilí: „Ze začátku to opravdu bylo tak, že kolegové přišli do výuky a jenom napsali knihy, ze kterých si studenti měli něco udělat. Teď tvrdě tlačíme na to, aby to tímto způsobem nefungovalo.“
Společným tématem byla i motivace českých studentů studovat v angličtině. Většinou angličtinu nevyhledávají. Radek Toman má jednoduchý recept: „Když jim to dáte hned od prváku, berou to jako samozřejmost. Když to přidáte ve třeťáku, začnou protestovat.“ Na VŠB-TUO chystají povinné anglické předměty napříč studijními plány.
Na Fakultě architektury VUT pomáhá integraci zahraničních studentů ateliérová výuka, která tvoří téměř polovinu kurikula. Zahraniční studenti pracují ve skupinách rozdělených podle vedoucího ateliéru, ne podle státní příslušnosti. „Když někdo dva měsíce nepřijde, všimneme si toho,“ popsal Toman. Zároveň přiznal, že v internacionalizaci má fakulta ještě rezervy – a ilustroval to konkrétním obrazem, kam by se měla posunout: „Vždycky říkám našim kolegům, že se těším na to, až nějaký zahraniční student bude u nás v akademickém senátu a všechno bude muset být rázem anglicky.“
Všichni tři panelisté se shodli, že standardy pro zahraniční a domácí studenty musí být stejné. „Lidská stránka a empatie ano. Ale úroveň, kterou musí naplnit, musí zůstat stejná,“ zdůraznil Gurný. „Není možné postavit na jednu rovinu domácího a zahraničního studenta v různých životních situacích, ale stejná pravidla hry musí respektovat každý,“ doplnil Janík.
Zahraniční studenti nejsou zdroj příjmů. Varování z Austrálie
Petr Gurný v debatě upozornil na druhý extrém, který by si české a slovenské fakulty měly hlídat. Z osobních kontaktů na australských univerzitách ví, že tam zahraniční studenti tvoří téměř polovinu příjmů rozpočtu. „Potom si de facto studenti diktují, co budou na těch univerzitách dělat, protože ví, že mají vyjednávací pozici,“ popsal. Internacionalizace má podle něj fakultu obohatit, ne jen vyřešit její rozpočet – a právě tady se rozhoduje, jestli si fakulty drží zdravý poměr.
Agentury, dropout a uplatnění
Zkušenosti s agenturami se napříč panelisty různily. Radek Toman je nevyužívá, na fakultě architektury staví spíše na vlastním marketingu. Pro medicínské fakulty je spolupráce s agenturami klíčový zdroj náboru – Martin Janík ovšem varoval před nekritickým přístupem: „Nabídek chodí hodně a je třeba agenturu vždy prověřit.“ Na VŠB-TUO dělá nové vedení univerzity v rámci restrukturalizace „čistku“ mezi agenturami podle jejich reálných výsledků.
Dropout zahraničních studentů je podle všech panelistů srovnatelný s českými studenty. Kritické jsou první dva roky studia. Otázka, kolik zahraničních absolventů zůstává, vyznívá střízlivě. Drtivá většina se vrací domů nebo míří jinam do EU. Výjimku tvoří doktorandi, kteří podle Petra Gurného často zůstávají v akademické sféře nebo v zahraničních firmách v ČR.
Závěrečná slova panelistů
Na závěr jsme každého panelistu požádali o jedno nejdůležitější sdělení, které si mají účastníci odnést.
Petr Gurný (EF VŠB-TUO): „V internacionalizaci moc neexistují zkratky. Musí jít ruku v ruce s kvalitou. Studenti by měli přispívat k internacionalizaci a obohatit fakultu i naše studenty – nemůže to být jen prostředek, jak si zvednout rozpočet, to je cesta do pekel.“
Radek Toman (FA VUT): „Internacionalizace není věc, kterou si člověk může přivézt ze zahraničí. Musíme si ji vybudovat doma. Je to dlouhodobá mravenčí práce a v ní máme ještě velké rezervy.“
Martin Janík (JLF UK): „Úspechom internacionalizácie je, keď ten študent úspešne prejde štúdiom a graduuje. To je marker, že byl prirodzenou súčasťou fakulty. Je to long distance run – značku si budujeme roky.“
Pokračování na podzim
Na podzim na webinář navážeme tématem „Diplomem to nekončí“ – jak udržet zahraniční absolventy v ČR a SR a jak z nich udělat ambasadory fakulty. Upřesnění k podzimnímu webináři budeme rozesílat v průběhu září.
