Můj smysl v práci
Znáte to. Je pondělí, 6:30 a vám zvoní budík. Odkliknete ho a rezignovaně spadnete zpět do polštáře. „Nechce se mi, ale musím. Šéf zase bude zuřit. No co, nějak to překousnu.“ Cestou do práce nahodíte nové instastory o tom, že je už zase to pondělí a pomalu zvažujete plány, co budete dělat o víkendu a kolik ještě týdnů vám zbývá do dovolené. Takhle bych mohl pokračovat do aleluja, protože každodenní korporátní den je tolikrát omílané klišé, že by se za něj styděl i béčkový film.
22. 4. 2020