Známky neodpovídají výsledkům uchazeče

Tento graf vyjadřuje, jaký je vztah mezi pololetní školní známkou z matematiky u studentů 4. ročníku středních škol a jejich vědomostmi z matematiky, které jsme testovali v dubnu, tedy těsně před jejich maturitou. Na vodorovné ose jsou výsledky seřazeny od nejhorších k nejlepším zleva doprava a seskupeny do deseti decilů. První decil zahrnuje 10 % nejhorších výsledků, desátý decil naopak 10 % nejlepších. Každý sloupec (decil) v grafu je rozdělen na několik nestejných částí, které vyjadřují procento studentů s určitou známkou v pololetí.

 

Co jsme zjistili?

Při pohledu na grafické znázornění výsledků je zcela jednoznačně vidět dva důležité závěry:

1. závislost mezi známkou a vědomostmi je nízká a známka na individuální úrovni v žádném případě není ukazatelem skutečných výsledků žáka.

2. V průměru jsou jedničkáři lepší než dvojkaři, dvojkaři než trojkaři atd. To může vytvářet falešný dojem, že známka cosi ukazuje i na individuální úrovni.

Např. z deseti procent nejlepších studentů, tedy těch, kteří byli zahrnuty do 10. decilu, dostala téměř čtvrtina studentů známku 3 až 5. Z deseti procent nejhorších studentů, tedy těch, kteří byli zahrnuty do 1. decilu, dostala téměř čtvrtina studentů známku 1 nebo 2. S výjimkou devátého a desátého decilu je trojka zastoupena nezávisle na výsledku žáka v testu 35 až 41 %, ale i v desátém decilu je trojkařů více než 17 %. Má-li tedy žák trojku, nemůžeme o jeho skutečných znalostech a dovednostech v matematice říci prakticky nic.

Tyto výsledky pocházejí z testování Sondy maturant 98 a zahrnují vzorek 58 929 žáků, tedy prakticky všechny tehdejší maturanty, kteří měli ve čtvrtém ročníku matematiku (i když z ní nematurovali, ale měli z ní známku). Od té doby společnost Scio provedla desítky podobných šetření, v různých předmětech a ročnících. Vždy s velmi podobným výsledkem. Od roku 1998 se dokonce schopnost známek odrážet kvality uchazeče mírně zhoršuje.

Na vzorku 34 162 maturantů dále např. vyšla korelace mezi testem z matematiky a testem z angličtiny těsnější (0,42) než mezi známkou z matematiky a testem z matematiky (-0,29). Výsledek testu z angličtiny je tedy lepším ukazatelem matematických dovedností než známka z matematiky. V datech není těžké nalézt další podobné kuriozity, které dále potvrzují výše uvedené závěry.