O ScioŠkole


ScioŠkoly jsou inovativní základní školy, které připravují děti na život ve
stále se měnícím světě. Přáním rodičů je, aby jejich děti vedly
spokojený a naplněný život. Ve ScioŠkolách se snažíme o to, aby
se děti naučily dovednosti, které jim v tom pomohou.

  • Podporujeme schopnost přizpůsobit se změnám. 
  • Rozvíjíme studijní autonomii, komunikační a další tzv. měkké
    dovednosti (emoční inteligenci, týmovou práci, kreativitu…).
  • Přistupujeme k dětem individuálně, respektujeme jejich přirozené
    tempo
    i individuální přístup k učení.
  • Místo učitelů máme průvodce. Místo známek poskytujeme zpětnou vazbu. 
  • Nabízíme přátelské a podnětné prostředí, kam se děti těší. 
  • V každé třídě je omezený počet dětí na průvodce.

 

Naše hodnoty

Mezi základní hodnoty patří: svoboda, morálka, aktivita, optimismus, odvaha a otevřenost

Svoboda - Bez odpovědnosti není svoboda - míra svobody, kterou reálně dítě má, by měla být vždy úměrná míře odpovědnosti, kterou je schopné a ochotné unést. Umožňujeme dětem svobodnou volbu zejména v tom, co a jak budou dělat, ale vedeme je i k odpovědnosti.

Morálka - směřování k dobru - Morálka pro nás znamená schopnost nezávisle uvažovat o dobrém a zlém, volit dobro, respektovat práva druhého člověka, prosazovat dobro a postavit se zlu. Vycházíme z morálních zákonů: neubližovat, nekrást, nepodvádět, dodržovat dohody, pomáhat druhým.

Aktivita - Vítáme a podporujeme každou aktivitu dětí (kromě těch, kdy nerespektují druhé nebo škodí). Škola je místem, kde lze leccos vyzkoušet. Vytváříme podmínky pro aktivity a příležitosti, nabízíme možnosti, zkoušíme, nebojíme se něco zkazit. Dáváme dětem čas, aby zkoušely, přemýšlely, vymýšlely a také čas, aby s nějakou aktivitou přišly samy.

Optimismus - Věříme, že vše se dá změnit k lepšímu. A že je možné změnit k lepšímu sám sebe, vyrůst, naučit se cokoli, co je potřeba. A to předáváme i dětem.

Odvaha - Odvahu projevil každý rodič, který dal dítě do ScioŠkoly. To je naše výhoda, do ScioŠkol chodí děti odvážných rodičů. Podporujeme odvážná rozhodnutí dětí. Neshazujeme je, nezpochybňujeme jejich schopnosti a nebráníme jim je plně využívat, případně i testovat. K odvaze ovšem nejde nikoho nutit. Věříme, že děti zpravidla samy dobře odhadnou míru nebezpečí, proto jim umožňujeme vyzkoušet i věci s jistou mírou rizika – ať je to lezení na stromy nebo zkoušení neznámého.

Otevřenost chápeme ve dvou rovinách: 1. Jako pravdivost a transparentnost - otevřeně a pravdivě o všem informovat, i o nepříjemných věcech, nebát se pravdu vyslovit ani ji přijmout. 2. Jako otevřenost k podnětům ze všech stran, ke světu. Podněty vyhledávat i přijímat.

 

Jak to u nás chodí 

Z jakých pedagogických principů vycházíme? 

 

Děti se chtějí a umějí učit

Potřeba a chuť učit se a rozvíjet svoje schopnosti je dětem vrozená, také díky ní se z kojence stane batole a z něj předškolák. Každé dítě má své vlastní tempo, kterým svět objevuje, kterým se učí novým věcem a osvojuje si další dovednosti, a také svoje vlastní postupy a metody, kterými toho dosahuje. Ve ScioŠkolách tempo i metody jednotlivých děti, které jsou individuální a jen těžko zachytitelné do jednotných osnov a plánů, respektujeme.
Každé dítě je jedinečné

Podle výzkumu polské psycholožky Edyty Gruszczyk-Kolczyńske se připravenost dětí na výuku matematiky v první třídě liší až o celé 4 roky. Některé děti jsou zkrátka velmi brzo schopny abstraktního uvažování a stačí jim proto standardní výklad, jiné ale potřebují spoustu příkladů a modelů. Tento rozdíl se projevuje nejen v matematice, ale i ve čtení či psaní. Ve ScioŠkolách se snažíme připravit pro všechny děti takové podmínky učení, které odpovídají jejich aktuálním možnostem a potřebám.
Otevřenost světu mimo školu 

Vzhledem k tomu, že potřeba a schopnost učit se jsou člověku vrozené, je jasné, že dítě se neučí pouze vědomým procesem získávání informací ve škole, ale v podstatě každou činností, které se věnuje ve volném (nebo i školním) čase. Ve ScioŠkolách se proto snažíme, aby děti sdílely svoje zážitky a dovednosti získané z mimoškolního života s ostatními. Zároveň se snažíme nedržet školu jen v rámci budovy, ale zapojit ji do skutečného světa.  
„Nejsme tu podle ročníků a já se můžu učit napřed a každý den se dozvím něco nového.“ (Ondra)
Rozmanité a motivující prostředí  

I přirozená potřeba učit se a rozvíjet může být časem zničena vlivem nemotivujícího prostředí. Ve ScioŠkolách dbáme na to, aby prostředí, ve kterém se děti ve škole pohybují, bylo rozmanité, plné podnětů a bohaté na informace. Propojujeme děti různých věkových skupin, aby se od sebe navzájem učily. Jako průvodce vybíráme aktivní lidi, ve kterých chuť poznávat svět a učit se stále žije a mohou ji tak předat dětem. Jinými slovy nenutíme dítě přečíst jednu knihu týdně, ale motivujeme je, aby po knize sáhlo samo od sebe. 
Směřující prostředí 

Jakkoli je nutné, aby bylo prostředí, ve kterém se děti pohybují, podnětné a bohaté na informace, rozhodně platí, že všeho moc škodí. Člověk je evolučně nastaven tak, aby zvládl všechny činnosti potřebné pro přežití v okolním světě. V informačně přehlceném světě 21. století je to ale spíš na škodu. Ve ScioŠkolách proto vytváříme takové prostředí, které poskytuje dětem dostatek podnětů a informací, ale zároveň jim umožňuje, aby se zvolenému tématu věnovaly do hloubky, mohly se na něj soustředit a poznat ho dokonale a v souvislostech.

Bezpečné a přívětivé prostředí

Aby mohla být uspokojena potřeba seberealizace, která stojí na vrcholu Maslowovy pyramidy potřeb, musí být napřed uspokojené potřeby nižší, základní, kterými jsou potřeby fyziologické, potřeba bezpečí, lásky a úcty. Ve ScioŠkolách vytváříme prostředí, ve kterém se děti umí orientovat a vědí, jak se chovat. Chyby chápeme jako podněty ke zlepšení a výzvu, po jejímž překonání následuje odměna v podobě vlastní spokojenosti a pozitivní odezvy okolí. 
„Do školy se těším na projekty, protože se tam pořád hodně děje. A na průvodce. Protože jsou milí a můžeme se ptát a povídat si s nimi – jsem v dobré společnosti. A nemusím se bát, že se na mě budou zlobit.“ (Róza)
Hlavním aktérem učení je dítě  

Nejpřirozenějším způsobem učení je, když dítě zkoumá své okolí, snaží se porozumět jeho zákonitostem a ovládnout ho. V takovém procesu je dítě iniciátorem aktivity, plánuje ji a řídí. Ve ScioŠkolách proto zastáváme zásadu: Cokoli mohou udělat děti, ať to udělají. Poskytujeme dětem dostatek autonomie i v činnostech jako je úklid, plánování výuky, nákup materiálu, plánování výletu, ale i vyřizování školních emailů apod. 
Zpětná vazba, ne známky  

Pokud se nějaká činnost nepovete, ukážetm dítěti, co se mělo udělat jinak a proč. Jinými slovy poskytnete mu zpětnou vazbu. K jejímu poskytnutí nepotřebujete škálu od jedné do pěti. A stejně tak pracujeme i my. Děti neznámkujeme. Ze všech projektů si odnesou praktickou i slovní zpětnou vazbu, která je pro ně mnohem přínosnější. Vedle této zpětné vazby věnujeme dostatek prostoru také individuálním rozhovorům s dětmi. 

Zóna nejbližšího rozvoje

Když děláme něco, co už dokonale ovládáme, neučíme se. Když se pokoušíme o něco, co je zcela mimo naše schopnosti, neučíme se. Motivující a nejefektivnější je učení v takzvané zóně nejbližšího rozvoje – tam, kde je pro nás úkol již výzvou, ale stále jsme schopni jej zvládnout. Ve ScioŠkolách se snažíme, aby se každé dítě pohybovalo v zóně svého nejbližšího rozvoje. Proto dětem nebráníme pustit se do obtížných úkolů. 

„Ani nevím, na co se ráno těším, prostě na školu.“ (Štěpán)
Víme, že o učení toho hodně nevíme 

Ve školách v minulosti platila pravidla a učilo se způsobem, který je v rozporu s nejnovějšími poznatky kognitivních věd. A ano, naprostá většina dětí školu nějak přežila a mnohé děti se ve školách i leccos naučily. Člověk je totiž tvor velmi adaptabilní. Ve ScioŠkolách víme, že toho o učení mnoho nevíme. Hledáme nejlepší možné řešení. Nuda, nezájem, nespokojenost dětí jsou pro nás vždy signálem, že něco děláme špatně a hledáme nápravu. Dokážeme pružně reagovat, měnit, vylepšovat. 

 


Více informací najdete v naší brožuře o školách,
kterou si můžete stáhnout v PDF.