Žáci 6. a 9. tříd na distanční výuce – rozdíly tu jsou, ale ne dramatické

(Praha, 04. 02. 2021) Jak vypadá hodnocení distanční výuky z pohledu různě starých dětí a jejich rodičů i učitelů naznačuje srovnání z rozsáhlého dotazníkového šetření u žáků 6. a 9. tříd.

Na nedávno zveřejněnou anketu na téma distanční výuky mezi bezmála čtyřmi tisíci žáky 9. tříd, jejich rodiči a učiteli nepřímo navazují i výsledky z podobného šetření mezi žáky 6. tříd. Anketu mezi oběma věkovými kategoriemi v říjnu až listopadu loňského roku provedla společnost Scio v rámci tzv. Národního testování. Do odpovědí za mladší žáky se zapojily skoro 4000 šesťáků, zhruba 800 jejich rodičů a 120 učitelů. I když se dotazování 6. tříd vracelo k hodnocení jarní části distanční výuky, (dotazování v 9. třídách už se plně soustředilo na podzimní přechod k distanční výuce), přesto výsledky ukázaly na výrazně shodné znaky, zároveň ale také upozornily na některé rozdíly ve vnímání online výuky a spokojenosti s ní.

Být doma je fajn. Ale svoje mouchy to má

Do první čtveřice, proč se žákům distanční výuka líbila, se u mladších i starších žáků probojovaly stejné čtyři důvody: můžou být doma, můžou se učit vlastním tempem, můžou se učit v dobu a také způsobem, které jim nejvíce vyhovují. Šesťáci, na rozdíl od žáků 9. tříd, u kterých vyhrálo, že mohou být doma (56 %), upřednostnili, že se můžou učit v dobu (44 %) a tempem (44 %), jež jim vyhovují. Šesťákům, stejně jako deváťákům, vadilo na distanční výuce nejvíce to, že měli velké množství zadaných úkolů (37 resp. 44 %) a nedostatečný kontakt se spolužáky (obojí 33 %). Jejich názory se lišily v tom, co by jim při distanční výuce pomohlo – deváťáci by uvítali lepší komunikaci a koordinaci s učiteli (28 %), šesťáci zejména propojení se spolužáky při výuce (23 %). Po návratu do školy by šesťáci stejně jako deváťáci nejvíce přivítali, aby častěji pracovali ve skupinách (58 % resp. 53 %) a také s internetem a digitálními technologiemi (43 % resp. 39 %). Co se týče času, který děti trávily učením a vypracováváním úkolů, obě skupiny zvolily nejčastěji možnost 3–4 hodiny každý den (obojí 31 %).

Starší žáci potřebují minimum pomoci

Zatímco rodiče šesťáků za největší přínos považují to, že si děti osvojily používání digitálních technologií (48 %) a že jsou samostatnější (42 %), rodiče deváťáků měli na prvním místě samostatnost (52 %) a na druhém osvojení digitálních technologií (41 %). Identicky rodiče u obou skupin zvolili za hlavní negativa distanční výuky nedostatečný kontakt se spolužáky/kamarády (85 % resp. 79 %) a učiteli (59 % resp. 58 %), naopak překvapivě málokdo z rodičů si stěžoval na přehlcenost úkoly (26 % resp. 34 %) nebo nedostatek klidu při práci (19 % resp. 13 %).

Velký rozdíl byl vidět hlavně v množství času, který rodiče musí trávit s pomocí dětem s učením. V případě šesťáků věnovali rodiče dětem nejčastěji 3–4 hodiny denně (30 %) resp. 2 hodiny (27 %), naproti tomu rodiče deváťáků uváděli, že pomoci věnují málo času, případně se neučí s dětmi pravidelně každý den (dohromady 54 %). Na otázku, zda byli spokojeni s distanční výukou, odpovědělo spíše ano 50 % rodičů šesťáků a 59 % rodičů deváťáků. Společná komunikace učitelů a jejich požadavků na děti by oběma skupinám rodičů během distanční výuky nejvíce pomohla.

U mladších žáků rodiče více komunikují

Podle tvrzení učitelů byla komunikace s rodiči podstatně lepší v případě mladších žáků. Tvrzení komunikovala se mnou většina rodičů zaškrtlo 53 % učitelů šesťáků, ale jen 37 % učitelů deváťáků. A podobné to bylo i v případě samotných žáků (78 % resp. 50 %). Po obnovení školní docházky by obě skupiny učitelů nejvíce přivítaly, aby žáci častěji pracovali samostatně (58 % resp. 63 %) a aby při hodinách častěji využívali internet a digitální technologie (35 % resp. 26 %). Obě skupiny učitelů uvedly, že by jim při distanční výuce nejvíc pomohl nácvik online výuky přímo ve škole, sdílení zkušeností s kolegy z ostatních škol a lepší komunikace s rodiči.

Kontakt pro média

Bohuslav Bohuněk

bbohunek@scio.cz,

604916195

 




14. 2. 2021