Úlohy v přijímačkách řeší stejně dobře chlapci i dívky, zjistili odborníci

PRAHA, 15. 3. 2018. Analýza společnosti Scio prokázala, že dívky i chlapci se shodnými studijními předpoklady mají podobnou šanci vyřešit většinu testových úloh. Dívky lépe řeší jen úlohy typu zebra, chlapce mohou zvýhodňovat například sportovní úlohy. Ukazují to výsledky Národních srovnávacích zkoušek, které v akademickém roce 2016/17 absolvovalo přes 21 tisíc uchazečů o vysoké školy. Z těchto uchazečů tvořily 55 % dívky a 45 % chlapci. Dívky tvoří mezi uchazeči v NSZ většinu zájemců o všechny vysokoškolské obory, s výjimkou technických. Testy slouží jako kritérium pro přijetí na více než 80 fakult vysokých škol v Česku a na Slovensku.

V rámci analýzy provedené na testech z loňského akademického roku zjistila společnost Scio, že většinu úloh v testu Obecných studijních předpokladů vyřeší dívky i chlapci, kteří mají stejné studijní předpoklady, s podobnou pravděpodobností. Jinými slovy, test neobsahuje úlohy, které by systematicky zvýhodňovaly jedno pohlaví na základě jiných charakteristik, než jsou samotné studijní předpoklady.  V rámci testu OSP uchazeči o vysoké školy řeší úlohy, které ověřují jejich verbální, analytické, matematické a argumentační schopnosti. Jde například o úlohy zaměřené na čtení z grafů, řešení základních matematických operací, čtení dlouhých textů nebo výběr synonym a antonym.

„Zjistili jsme, že naprostá většina typů úloh systematicky nezvýhodňuje ani dívky, ani chlapce. Jedinou výjimkou jsou úlohy typu zebra, které o něco lépe řeší dívky. U individuálních úloh můžeme někdy pozorovat jednostranné zvýhodnění ve chvíli, je-li úloha zaměřená na téma, které je některému pohlaví bližší, jako je například sport.“, říká analytička společnosti Scio Lenka Fiřtová.

Téměř žádné rozdíly v pravděpodobnosti správného vyřešení úloh v testu OSP nejsou ani mezi staršími a mladšími uchazeči. Budoucí vysokoškoláci narození před rokem 1997 dosahují srovnatelných výsledků jako uchazeči narození v tomto roce či později. V testech nejsou velké rozdíly ani mezi Čechy a Slováky. „Výjimkou mohou být úlohy, pro jejichž řešení je klíčová znalost slova, které se ve slovenštině a češtině velmi liší,“ dodává Fiřtová.

K podobným výsledkům dospěla i analýza testů ze Základů společenských věd, které jsou využívány v přijímacím řízení na právnické a společenskovědně orientované fakulty. Z osmi tematických okruhů se dívkám více daří v úlohách z psychologie, chlapcům naopak v úlohách z ekonomie a moderních dějin, které jim mohou být tematicky bližší. „Úlohy ze sociologie, filozofie, evropské integrace, politologie a práva žádné pohlaví systematicky nezvýhodňují“, uvádí Tomáš Habermann, koordinátor vývoje testu ze ZSV.  „Potvrzuje se, že Scio připravuje férové a transparentní přijímací zkoušky v souladu s našimi firemními hodnotami“, říká Jiří Zelenda z vedení společnosti.

Národní srovnávací zkoušky (NSZ) jsou kritériem pro přijetí na vysoké školy, v loňském roce je využilo celkem 80 fakult v Česku a na Slovensku. NSZ sestávají z testů Obecných studijních předpokladů (OSP), ze Základů společenských věd, z Matematiky a dalších. Každá fakulta si sama určuje, které testy musejí její uchazeči splnit. Výhodou NSZ je především fakt, že v průběhu celého roku probíhá šest termínů testování a uchazeč se může zúčastnit i více z nich, přičemž se započítává ten nejlepší výsledek. Od letošního roku mohou sociálně znevýhodnění uchazeči absolvovat NSZ zdarma.

V loňském akademickém roce se NSZ zúčastnilo 21 319 uchazečů o vysoké školy. Z toho tvořily 55 % ženy a 45 % muži. Mezi zájemci o většinu typů oborů tvoří větší podíl ženy. Jedinou výjimkou jsou pedagogické obory, kde je podíl vyrovnaný, a technické obory, kam se hlásí spíše muži.

Kontakt pro média:

  • Jáchym Vintr, Národní srovnávací zkoušky
  • jvintr@scio.cz, 234 705 575



15. 3. 2018