Kraje budou moci omezovat vznik nových škol i nadále, naději rodičů hledajících alternativu odzvonilo

Návrh 18 senátorů iniciovaný společností Scio na zrušení části školského zákona u Ústavního soudu neuspěl. Přestože mezinárodní smlouvy právo zřizovat soukromé školy a získávat v nich vzdělání jednoznačně zakotvují, bude zápis nové školy nebo navýšení její kapacity i nadále podmíněn souladem s dlouhodobými záměry vzdělávání České republiky a jednotlivých krajů, které ovšem podléhají nepředvídatelným politickým i zájmovým tlakům. A vzniku nových škol často brání, a rodičům a jejich dětem tak omezují právo na výběr školy podle jejich představ.

Návrh senátorů poukazoval kromě české Listiny základních práv a svobod i na mezinárodní smlouvy, konkrétně na Listinu základních práv EU, Úmluvu o právech dítěte a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Ty rodičům, kteří nejsou spokojeni s nabídkou poskytovanou státními vzdělávacími zařízeními, zaručují možnost přihlásit své dítě do zařízení nestátního, které podle nich bude poskytovat vzdělání lépe, případně takové zařízení sami založit.  Přestože dle dlouhodobé judikatury Ústavního soudu jsou tyto smlouvy de facto součástí ústavního pořádku, soud je zcela nebo částečně ignoroval. Stejně tak ignoroval i judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle níž je právo zakládat soukromé školy součástí Evropské úmluvy o lidských právech. V konečném důsledku tak Ústavní soud posvětil možnost libovůle výkonné moci v otázkách bezprostředně ovlivňujících realizaci ústavně garantovaných práv“, uvádí soudkyně Milada Tomková, členka pléna Ústavního soudu ve svém odlišném stanovisku.

Při rozhodování o vzniku škol podle dlouhodobých záměrů tak bude nadále bráno v potaz především to, zdali již existující školy v daném kraji mají volné kapacity. Pokud ano, pak může být nová škola zamítnuta – a to i když vzniká s cílem pokrýt poptávku rodičů po alternativě, kterou, veřejné školy v daném místě nedokážou pokrýt.

Chcete-li tedy v určitých krajích provozovat soukromou školu a nabídnout kvalitní alternativu dětem žijícím v okolí, máte vy i děti smůlu, jelikož v již fungujících školách je ve třídě např. „jen“ třicet žáků. Nic jiného není v tu chvíli důležité. Kvalita vzdělání je tím patrně zajištěna., konstatuje soudkyně Tomková. Ministerstvo navíc připravuje nový Dlouhodobý záměr České republiky, podle nějž nebude některé druhy škol či školských zařízení do rejstříku téměř vůbec možné zapsat, nebude-li o stejný počet žáků ponížena kapacita jiné školy.

S odkazem na Dlouhodobé záměry České republiky a příslušných krajů byly v minulosti zamítnuty i čtyři žádosti o zápis do školského rejstříku ScioŠkol společnosti Scio. Mezi jinými MŠMT například zamítlo zápis ScioŠkoly ve Frýdku-Místku pro školní roky 2017/2018 a 2018/2019, přestože do komunitní školy (ScioNeŠkoly) v obou letech docházelo cca 40 dětí. „Naším cílem není, aby se soukromé školy řídily jinými pravidly než školy veřejné. Cílem je, aby bylo rodičům, nespokojeným s nabídkou veřejných škol, umožněno vzdělávat své dítě ve škole, která jim nabídne vzdělávání, které pro své děti chtějí. Naše činnost se však samozřejmě řídí úplně stejnými zákony jako školy veřejné,“ uvádí Jon Šotola z vedení Scio.

Pro školní rok 2019/2020 je ScioŠkola ve Frýdku-Místku do školského rejstříku již zapsána, nicméně kvůli tomu, aby do budoucna k obdobným případům již nedocházelo, podalo Scio na Ministerstvo dvě správní žaloby. V případě neúspěchu je připraveno obrátit se postupně až na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

 

Kontakt pro média

  • Veronika Nováková, tisková mluvčí Scio, vnovakova@scio.cz, 702 056 654
  • Jon Šotola, vedení Scio, jon.sotola@scioskola.cz, 603 529 370



1. 9. 2019