Typy písemných úloh

Přehled písemných úloh
 

Úlohy s výběrem odpovědi

Multiple choice questions – MCQ

Výhody:

• hodnocení je jednoduché, přesné a objektivní; je obzvlášť vhodné pro hodnocení počítačem – význačně ulehčuje učitelovu práci se známkováním
• vhodné pro sebehodnocení i souhrnné zkoušky
• je možné prověřit různé kognitivní úrovně znalostí (podle Bloomovy klasifikace cílů vyučovacího procesu: osvojování faktů, porozumění, aplikace znalostí faktů, analýza, syntéza, evaluace)
• rychlá a jednoduchá statistická analýza testu jako celku, obtížnosti jednotlivých úloh a diskriminační schopnosti úloh (item analysis)
• MCQ prověří předmětný obsah zevrubněji než eseje
• jednoduchá tvorba a analýza testů s MCQ umožňuje častější zkoušení, čímž profesoři (i studenti) získávají pravidelnou zpětnou vazbu o tom, jak úspěšně studenti zvládají učivo
• v testech s MCQ se studenti nemohou vyhýbat tématům nebo je zjednodušovat (na rozdíl od eseje) – profesor může do detailu určit plán (hloubku, depth) zkoušky  

Problémy:

• sestavování kvalitních úloh je složité a časově náročné
• profesoři mají sklon k psaní úloh, které zkouší pouze zapamatované údaje, jelikož vytváření takových typů úloh je nejjednodušší
• často tyto testy neměří skutečné znalosti, protože správnou odpověď lze vydedukovat vyloučením nesprávných
• určité procento odpovědí je možné uhodnout
• s těmito typy úloh je velmi obtížné testovat tvořivost (k tomu jsou nejvhodnější eseje)

Multiple response questions

• jejich výhodou je jednoduchá automatická analýza výsledků
• nevýhodou bývá nízká úroveň zkoušených znalostí
• a větší možnost uhodnutí správných odpovědí

Úlohy typu ano/ne

• lze je považovat za podkategorii MCQ úloh s výběrem z pouze dvou odpovědí – „ano“ nebo „ne“
• úloha je ve formě tvrzení, které je nutno vyhodnotit, zda je správné či ne
• tento typ úloh je vhodný pro krátké formativní sebehodnocení, které dá studentům (nebo učiteli) rychlou zpětnou vazbu o úrovni osvojených znalostí faktů
• vhodné pro zkoušení znalostí faktů
• nejsou vhodné pro zkoušení vyšších kognitivních znalostí (podle Bloomovy klasifikace)
• tvrzení by mělo být psáno jiným stylem a s použitím slovní zásoby odlišné od učebnice nebo učebních materiálů, aby prosté zapamatování textu nestačilo k výběru správné odpovědi – autor úlohy by se měl vyvarovat slov, která by mohla naznačit správnou odpověď: např. slova „nikdy“, „nic“, „vždy“, „všechno“ mají sklon naznačit zápor zatímco příslovce „obyčejně“, „obecně“, „někdy“ nebo „často“ naznačují pravděpodobně pravdivost
• autor by se měl vyvarovat záporných tvrzení
• doporučuje se použít v testu stejný počet pravdivých a nepravdivých tvrzení
• statistická pravděpodobnost uhodnutí správné odpovědi bez skutečných znalostí (náhodně) je 50%, proto minimální skóre by mělo být 75% úloh (minimální skóre pro testy MCQ s výběrem z pěti odpovědí je 60%)

Přiřazovací úlohy

• podkategorie úloh MCQ, kde je nutné vzájemně spárovat údaje ve dvou sloupcích
• tyto úlohy jsou vhodné jak pro formativní sebehodnocení, které dá studentům (nebo učiteli) rychlou zpětnou vazbu o úrovni osvojených znalostí, tak i pro souhrnné zkoušky
• umožňuje zkoušení znalostí faktů a obratná formulace úlohy umožňuje i zkoušení vyšších kognitivních znalostí, např. neformálních vztahů (na úrovni porozumění podle Bloomovy klasifikace)
• je důležité, aby údaje v obou sloupcích byly pokud možno stejnorodé
• opakovaná použitelnost odpovědí je důležitá
• doporučuje se mít v zásobě více možných odpovědí než úloh

Úlohy s otevřenou odpovědí

Úlohy s textovou nebo numerickou odpovědí

• úlohy jsou tvořeny podobně jako MCQ, ale bez nabízených odpovědí; student musí vepsat odpověď do připraveného políčka
• studenti musí znát správnou odpověď na tyto úlohy (na rozdíl od MCQ, kde student i bez potřebných znalostí může vybrat správnou odpověď buď náhodně nebo vyloučením nesprávných)
• pokud jde o numerickou úlohu, je nutné vzít v úvahu všechny možné variace, které mohou být považovány za správné (např. desetinná místa)

Vyplňování mezer v textu

• výhody: snadné zkoušení vyšších kognitivních úrovní
• nevýhody: obtížnější automatická analýza, jelikož je nutné vzít v úvahu všechny tvary správných odpovědí

Esej

Existují dva typy esejů:

• dlouhý, rozsáhlý esej, používaný k testování vzorku učební látky na vyšší úrovni kognitivních znalostí (např. tvořivosti)
• krátký, omezený esej – několik krátkých esejů je možné použít k povrchnějšímu testování většího množství vzorků učební látky

Výhody:

• je to jediný způsob zkoušky, který je schopný zjistit schopnost studenta nezávisle psát na určité téma
• prověřuje vyšší úrovně kognitivních znalostí (analýza, syntéza, evaluace)
• poměrně snadná tvorba a formulace zadání

Problémy:

• časově náročná analýza a známkování
• potenciální nespolehlivost a subjektivita známkování
• sporná validita a reliabilita

Doporučení:

• používejte pouze k přezkoušení znalostí, které nemohou být úspěšně vyhodnoceny jinými typy úloh
• vyberte námět odpovídající cílům výuky, jenž je reprezentativním vzorkem učební látky
• zadejte studentům jasné instrukce (např. vysvětlete jakým způsobem A ovlivňuje B, analyzujte vztahy mezi A a B)