Znalost není dovednost (Týden, 20.2. 2006)

Rozhovor časopisu Týden s ondřejem Štefflem

Společnost Scio dodává třetině středních škol přijímací testy z češtiny, matematiky a obecných studijních předpokladů. Její ředitel ondřej Šteffl je přitom odpůrcem nynějšího českého způsobu přechodu dětí ze základní na střední školu.

Kolik dětí podle vás letos zkusilo vaše přijímací testy?

Vyšly v Lidových novinách, v MF Dnes, v regionálních denících. Kolik dětí je vyzkoušelo, si netroufám odhadnout. Vím jen, kolik lidí si je u nás koupilo: asi dvacet tisíc.

Takže zhruba každý šestý z letošních patnáctiletých?

Sto třináct tisíc dětí končí devátou třídu, ale ne všichni dělají přijímačky. Ty se dělají jen na gymnázia a náročnější odborné školy.

Jak se vám podařilo opanovat českou testovací scénu?

Nabízíme testy, které školy opravdu chtějí Okoukali jsme ze Spojených států test obecných studijních předpokladů a zavedli ho u nás někdy v roce 1997. V té době spousta středních a vysokých škol dělala všelijaké všeobecné přehledy a rozhledy, což je ale něco úplně jiného. Dnes se test obecných studijních předpokladů pomalu stává standardem.

Jaký je v tom rozdíl?

Příklad otázek ze všeobecného přehledu: Kdo je prezidentem Francie? Kdo napsal operu Carmen? Kdežto obecné studijní předpoklady, to je například kus textu a k němu otázky, které ukážou, zda umíte ten text rychle přečíst, zorientovat se v něm a poznat základní myšlenku. A právě to jsou skutečné dovednosti potřebné ke studiu. Nikoli znalosti.

Vaší konkurencí jsou testy Kalibro, které vytváří Oldřich Botlík. Čím se liší od vašich?

Záměrem testů Kalibro je pozitivně ovlivňovat to, co se učí. Botlík správně ukazuje, že školy často učí nepodstatné věci. Děti v sedmé třídě pak sice dokážou rozlišit přívlastek shodný a neshodný, ale příslušnému textu nerozumějí. Stejně tak umějí vyjmenovat biologické druhy, ale zmate je třeba otázka, jestli se může brouk křížit s pavoukem. Kalibro tedy často spíše ukazuje, že ve školách něco neučí, zatímco my zjišťujeme to, zda a jak děti umějí to, co se učily.

Vypoví test studijních předpokladů, jak je dítě chytré?

Výsledky s tím souvisejí, ale není to test inteligence. Ta zkouška vypovídá o schopnosti dítěte studovat, v čemž velkou roli hraje sociální zázemí, kulturní rozhled, sečtělost... Testy inteligence, právě proto, aby tohle odbouraly, pracují většinou s obrázky.

Proč tedy nenabízíte školám takové testy?

Školy nechtějí výlučně chytré a talentované děti, ale hlavně takové, které budou bez problémů studovat.

Čím to je? Chtějí si učitelé usnadnit práci?

Dalo by se to tak říci, ale myslím, že takhle o tom neuvažují. Nikdo jim neřekl, že jejich úkolem je mimo jiné vyrovnávat sociální rozdíly. Školy v rozvinutých zemích to za svůj úkol pokládají.

Co byste poradil dětem, které letos čekají přijímací zkoušky?

Ať si zjistí, jaký test škola používá, čili ať se podívají na loňské testy. Z toho mohou zjistit, na co se jich letos tak asi mohou ptát. Bývá to podobné. Ať si test vyzkouší nanečisto, aby věděly, jaké to je, pracovat ve stresu.