Právě se nacházíte

Scio pro média

Vysvědčení českým školám

Společnost Scio realizovala na podzim roku 2005 a 2011 testování 9. ročníků základních škol. Součástí obou testování byly shodné úlohy, což nám umožňuje po šesti letech vystavit českým žákům vysvědčení. Žáci nemají horší předpoklady, zhoršují se ale ve znalostech. Více se dozvíte z naší tiskové zprávy nebo z reportáže České televize.

Britské školství přechází na e-testy

(Aktualita; 30.12.2009)

Britské školy hodlají aktivně zabránit vytváření žebříčků úspěšnosti

(Aktualita; 30.12.2009)

I premiant může na přijímačkách zcela pohořet. Důvod může být zcela prozaický: podlehne stresu a šuplíčky v hlavě, které má plné vědomostí, se v tu nejnevhodnější chvíli zaseknou. Selhání u přijímacích zkoušek na střední školu může dětem značně zkomplikovat cestu k dalšímu vzdělání a posléze i kvalitní profesní kariéře. Přípravě na přijímačky se proto vyplatí věnovat náležitou péči.  Více zde.


Výsledky Národních srovnávacích zkoušek zohlední téměř 50 fakult (Právo, 10. 1. 2008)
Stále větší počet studentů absolvuje jako součást přijímacího řízení na vysoké školy Národní srovnávací zkoušky (NSZ).
V sobotu 9. února se koná již druhé letošní kolo NSZ. Uzávěrka přihlášek ke zkouškám, jež lze absolvovat v blízkosti domova a slouží jako vstupenka na desítky fakult po celé republice, je stanovena na 24. ledna. Více zde.

 
 
V poslední době se množí kritika na adresu společnosti Scio a projektu Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), podle jejichž výsledků letos poprvé řada vysokých škol přijímá uchazeče o studium. Zajímavé na tom je zejména to, že tato kritika má kupodivu regionální charakter - děje se tak výhradně v Olomouci a nevyhnul se tomu ani Olomoucký deník. A i když může být kritika velmi inspirující a prospěšná, v případě „olomouckého protestu“ tomu tak bohužel není. Více zde.

 
Komentovaná ukázka testu obecných studijních předpokladů z NSZ (MF Dnes, 25. 4. 2007)
Deník MF Dnes vydal pro uchazeče hlásící se na vysoké školy komentovanou ukázku testu obecných studijních předpokladů, kterou připravila společnost Scio. V komentované ukázce se mohou uchazeči dozvědět podrobnosti o jednotlivých typech úloh, které se v tomto testu vyskytují.
 

NSZ je možné absolvovat za individuálních podmínek (oprava v Lidových novinách, 24. 4. 2007)
V článku Neslyšící míří na univerzitu (LN 27. 3. 2007, str. 6) jsme uvedli výrok Zdeňky Telnarové z Ostravské univerzity, podle kterého pro sluchově postižené studenty „Scio testy jsou naprosto nevhodné“. Takové tvrzení je nepřesné. Uchazeči o studium na VŠ se specifickými nároky vyplývajícími z různých typů postižení mohou skládat Národní srovnávací zkoušky od společnosti Scio – které jsou na řadě škol podmínkou pro přijetí – za individuálních zkušebních podmínek v brněnském středisku Teiresiás (www.teiresias.muni.cz).
 

Speciál k přijímacím zkouškám na SŠ (iHNed.cz, 5. 4. 2007)
Společně s internetovým serverem iHNed.cz připravila společnost Scio informační speciál pro uchazeče hlásící se na střední školy. Kromě rad a návodů k přijímacím zkouškám si mohou děti, které čekají přijímacví zkoušky na SŠ, vyzkoušet on-line test obecních studijních předpokladů.
 

V Polsku už státní maturity zavedli. Co přinesly? (Lidové noviny, 16. 3. 2007)
V Polsku má státní maturita jednoznačného vítěze -soukromé firmy. Ty nabízejí maturantům přípravu na státní maturitu, nebo dokonce napsání práce, kterou musejí polští studenti k maturitě z polského jazyka vypracovat. Ceny činí až 500 korun za hodinu. Na polských školách vyžadují od roku 2005 státní maturitu, která má být zavedena i u nás. Proto by nás mohly zajímat tamní zkušenosti.
 
Zhruba před rokem poslanci narychlo rušili tzv. výstupní hodnocení. Letošním tématem jsou státní maturity a také „přijímací“ zkoušky pro žáky, kteří přecházejí z nižšího stupně víceletého gymnázia na vyšší. Výstupní hodnocení je posudek, který na každého žáka musí napsat učitel na konci základní školy. Má plnit dvě funkce – diagnostickou a selektivní. Má učitelům na střední škole předat užitečné informace o žákovi, o tom, jaký je, jaké má přednosti a nedostatky, co na něj platí apod. A také má být podkladem pro přijímací řízení na střední školy. Zákon dokonce ukládal, aby střední školy výstupní hodnocení povinně využily při rozhodování o přijetí žáka. A právě to poslanci loni odsunuli. Proč to rovnou nezrušili, nechápu. Více zde.
 

Test obecných studijních předpokladů pro přijímačky na střední školy (Lidové noviny, 12. 2. 2007)
Společnost Scio připravila pro děti hlásící se na střední školy ukázku testu obecných studijních předpokladů (OSP), který je používán u přijímacích zkoušek na stovkách středních škol, nejčastěji na gymnáziích. Test OSP je odlišný od testů znalostních v tom, že se zaměřuje nikolv na paměť, ale na schopnost logického myšlení, kombinační schopnosti, jazykocit, schopnost práce s číselnými hodnotami, orientaci v grafech a tabulkách, vyvozování z textu a jeho porozumění atd. Test vydaly Lidové noviny.
 
Svou školu si každý vybírá jinak. Někomu je jasné, co bude dělat už od počátku, protože obor studia má jako koníčka. Někdo postupuje vylučovací metodou podle toho, co ho nebaví nebo mu nejde. Jiný svou školu zdědí po rodičích. Rozhodně je však lepší se nad oborem studia zamýšlet dřív, než na některou VŠ nastoupíte.
Každá škola si postupem času kolem sebe vytváří určitý mýtus. Jinou představu ve vás vyvolá slovo „matfyz“, jinou „filda“ nebo „peďák“. Tato představa nebývá přesná. Jestli se budete rozhodovat pouze na jejím základě, připravte se na mnohá překvapení. Abyste se lépe zorientovali, navštivte školu v době výuky, nezapomeňte ani na Den otevřených dveří, ptejte se studentů a zkuste si odpovědět na tyto otázky: Odpovědi na otázky ohledně výběru školy najdete zde.
 

Aby přijímačky dobře dopadly (Lidové noviny, 15. 1. 2007)
Příprava na přijímací zkoušky není jen doučování a učebnice. Podle průzkumu společnosti TNS Aisa převládá u rodičů názor, že pro děti je v přípravě na přijímačky nejlepší soukromé doučování. Celkem 41 % ze všech výdajů na to, aby přijímací zkoušky dopadly podle očekávání, směřují rodiče právě sem. Dohromady s prezenčními kurzy, kam se děti docházejí doučovat, je to 60 % investic. Tato tradiční forma přípravy není ale jediným způsobem, jak děti dobře připravit. Dnes existují také dostupnější a účinnější alternativy.
 

Test obecných studijních předpokladů pro přijímačky na střední školy (MF Dnes, 3. 1. 2007)
Společnost Scio připravila pro děti hlásící se na střední školy ukázku testu obecných studijních předpokladů (OSP), který je používán u přijímacích zkoušek na stovkách středních škol, nejčastěji na gymnáziích. Test OSP je odlišný od testů znalostních v tom, že se zaměřuje nikolv na paměť, ale na schopnost logického myšlení, kombinační schopnosti, jazykocit, schopnost práce s číselnými hodnotami, orientaci v grafech a tabulkách, vyvozování z textu a jeho porozumění atd. Test vydala MF Dnes.
 

Přijímací zkoušky na střední školy (iHNed.cz, 20. - 21. 11. 2006)
Společnost Scio připravila ve spolupráci se serverem iHNed.cz informační speciál o přijímacích zkouškách na střední školy. Speciál přináší informace o pravidlech výběru vhodného typu střední školy, o volbě mezi konkrétními školami, rady k optimální přípravě na zkoušky, návrh plánu přípravy na přijímačky, test pro děti, který ukáže, zda pracují na přípravě dostatečně atd.


S penězi EU se nesmyslně plýtvá (Lidové noviny, 3. 11. 2007)
Vsouvislosti s aférou Doležel-Péťa se mluví o nadhodnocených projektech z fondů Evropské unie. Je něco takového výjimkou? Dobře znám projekt Kvalita I. Jde o tzv. systémový projekt ministerstva školství. Realizuje ho Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), obé státní organizace. Celkové výdaje z -fondů EU činí 125 milionů korun. Jedna z aktivit projektu Kvalita I nabízí základním školám (tzv. zdarma) totéž co společnost Scio komerčně. Lze tedy snadno porovnat výdaje. V rámci projektu Kvalita I přijdou na 35 milionů, společnost Scio by totéž uměla za necelých 10 milionů. Ušetřilo by se 25 milionů!
 

Rámcové vzdělávací programy (Český rozhlas, 1. 9. 2006)
V pondělí začíná nový školní rok a pomalu také ubývá času na nahrazení pevných osnov. Rámcové vzdělávací programy už se testují, od příštího září se podle nich musí začít v prvních a šestých ročnících, po ověření systému nastoupí i ostatní ročníky. Bude to krok dobrým směrem a co se s naším školstvím stane? Zvukový záznam rozhovoru o RVP, kterého se účastnil také ředitel společnosti Scio o­ndřej Šteffl, si můžete poslechnout zde


Školství a ČSSD: snaha za 2, výsledky za 4 (Lidové noviny, 24. 5. 2006)
Sociální demokracie řídila české školství osm let. Několik dnů před volbami je na místě provést malou rekapitulaci. Největším úspěchem je razantní nárůst počtu uchazečů přijímaných na vysoké školy z pětačtyřiceti tisíc v roce 1998 na jedenadevadesát tisíc letos. Více zde.


Pro reformu školství nehorují učitelé, ani rodiče (Rodina a škola, 5/06)
O správnosti současné školské reformy je přesvědčena jen malá část učitelů a rodiče o nich nemají dostatek informací. Pedagogové neznají názory svých žáků, ač jsou přesvědčeni o opaku, a respekt žáků vůči nim klesá. To jsou některá ze zjištění dotazníkového šetření projektu Mapa školy, který realizuje společnost Scio. Více zde.


Přijímačky na VŠ (MF Dnes 23. 5. 2006)
Deník MF Dnes připravil ve spolupráci se společností Scio přílohu zaměřenou na přijímací zkoušky na vysoké školy. Kromě rad a doporučení k přípravě je možné najít zde také test obecných studijních předpokladů. Tento test je přístupný také na servru iDNES.cz. z přílohy vybíráme:

Pomáhá něco studovat, ne se šprtat zpaměti

Spojte přípravu s maturitou

E-learning: hudba blízké budoucnosti


Fatální chyby školních testů (Lidové noviny, 3. 5. 2006)
V „Maturitě nanečisto“, kterou nedávno skládaly desetitisíce maturantů, se objevila politicky tendenční úloha. Před volbami je to na pováženou. Plně však věřím paní ministryni, že na tom nemá sebemenší účast. Vadou úlohy totiž nebylo jen to, že sugestivně osvětlovala volební program ČSSD, vadná byla celá.
Nejen tato úloha byla sporná, vadný byl celý test: z celkem 46 úloh jsme v 8 zjistili fatální chyby.


Parodie na maturitu (Britské listy 27. 4. 2006, 28. 4. 2006, Česká škola 2. 5. 2006, 3. 5. 2006)
Už i televize Nova se zajímala o státní maturitu, respektive o její pilotovanou etapu nazvanou Maturita nanečisto, v pořadu Střepiny 24.4. 2006. Proč? Protože v testu Občanský základ, který má být součástí státních maturit už od roku 2008 se objevila podivná otázka, která obecné politické cíle, konkrétně přerozdělování daní a zajištění podpory sociálně slabých, vcelku sugestivně přisuzovala ČSSD. Více zde,  zde a zde.
Je obecně tradovaným tvrzením, že známky často neodpovídají skutečnostem. Přesto i nový školský zákon ukládá ředitelům středních škol, aby uchazeče o studium hodnotili také podle známek ze základní školy. Že by snad měli na ministerstvu školství nějaké jiné informace?
Podle statistických výsledků, kterých dosáhla společnost Scio v rámci svých projektů Komplexní evaluační analýza (KEA) a Srovnávací testování základních škol (STZŠ), nemá zákonná kodifikace známek coby kritérií v přijímacím řízení žádné opodstatnění. Na základě těchto zjištění je naopak nutné se ptát, zda by měly být známky u přijímaček vůbec brány na zřetel. Minimálně je možné položit si tři různé otázky. Více zde.


Co byste měli vědět o testu (Lidové noviny, 2. 5. 2006)
Na test z obecných studijních předpokladů se nelze naučit. Předpoklady ale můžete zdokonalovat.
Speciál pro uchazeče o studium na VŠ připravila společnost Scio společně s LN. Toto vydání obsahovalo také modelový test obecných studijních předpokladů k přijímacím zkouškám na VŠ. 
 
Čím dál víc rodičů chce své děti vidět na prestižní škole. Nelitují peněz, které příprava pro tyto školy stojí. Společnost Scio na tom postavila svůj byznys, nabízí testy a přípravné kurzy. "Nejvíc testů kupují rodiče dětí, které jdou na víceletá gymnázia. Tam je konkurence asi největší," říká ředitel Scia O­ndřej Šteffl. Více zde.


Učitelům vadí realizace reformy, ne reforma sama (Lidové noviny, 19. 4. 2006)
Mezi českými učiteli je prý nadstandardní procento podivínů, leckde mezi nimi panuje averze kolegů vůči „mladým, aktivním a dětmi zbožňovaným učitelům“ a ve školství je prý toho vůbec mnoho shnilého. Tolik lze vyčíst z úsečného příspěvku Jana Nováka. Jako důkazní materiál k tomuto tvrzení posloužily výsledky projektu Mapa školy, který společně se základními školami a víceletými gymnázii realizovala společnost Scio. Konkrétně šlo o překvapivé zjištění, že značná část českých učitelů nepovažuje přechod k tzv. školním vzdělávacím programům za krok správným směrem. Nejprve je nutné upozornit na to, že výsledky projektu byly interpretovány mylně.


Průzkum Scio: unikátní data o českém školství (www.ceskaskola.cz, 11. 4. 2006)
O školství se v poslední době téměř výhradně mluví v souvislosti s kurikulární reformou. Podle ministerstva školství jde všechno dobře a podle plánu, podle mnohých oponentů z řad politiků nebo odborníků existují v realizaci reformy rizikové oblasti. Debata se sice vede na úrovni úřadů, státních institucí, aktivních nestátních organizací a asociací, ale ptá se někdo na názor těch, kteří svou účastí celý vzdělávací proces vytvářejí? Společnost Scio se v rámci evaluačního projektu Mapa školy zeptala více než 90 000 z nich.


Série příloh a speciálů s MF Dnes a iDNES.cz (březen 2006)
S deníkem Mladá Fronta Dnes a jeho partnerským internetovým serverem www.iDNES.cz připravila společnost Scio ucelenou sérii příloh pro rodiče budoucích středoškoláků a studentů víceletých gymnázií, které postupně nabízely kompletní přijímačkové testy, doporučení k přípravě a nabídku konkrétních materiálů.

Přijímací zkoušky na střední školy (Lidové noviny, 27. 3. 2006)
Společně s Lidovými novinami připravuje společnost Scio pravidelné přílohy určené rodičům dětí, které se hlásí na střední školy, případně pro uchazeče o studium na školách vysokých. V přílohách najdou čtenáři kromě testů Scio také užitečné rady a informace k přijímacím zkouškám.


Učitel bez expertního kabátu (Psychologie dnes, 28. 2. 2006)
České školství čeká reforma, jež má být údajně největším zlomem od dob Marie Terezie. Žákům by měla jednoznačně pomoci, otázkou je, jak se s ní vypořádají učitelé. V šedesátých letech minulého století proběhl v dánských školách průzkum na téma: Co se děti ve škole vlastně naučí? Co jim ze základní školy zůstane do dospělosti? Ukázalo se, že z učiva si po několika letech nepamatují téměř nic, po osmi letech ve školních lavicích je jim však vlastní respekt k autoritám, loajalita a pravidlo, že dospělí mají vždycky pravdu. Více zde.
 
Na přírodní zdroje není Česká republika nijak zvlášť bohatá. Má však z hlediska možných investic strategické území v srdci Evropy s hustým osídlením obyvatelstva, které může poskytnout stále ještě relativně levnou pracovní sílu. Právě obyvatelstvo je ten nejcennější „přírodní“ zdroj, kterým Česko disponuje. Bohužel se jím trestuhodně plýtvá.  Více zde.
 
Odlišnosti vysokých škol se ukážou hned u přijímaček. Mohou mít podobu písemného testu studijních předpokladů nebo předmětového testu ověřujícího úroveň znalostí středoškolského učiva, ale také překladu s obsahovým porozuměním textu, ústního pohovoru, domácí práce nebo talentové zkoušky.  Více zde.
  
Někde zjišťují vědomosti, jinde zase obecné studijní předpoklady. Každá fakulta se totiž rozhoduje sama
Není vysoká jako vysoká. Odlišnosti vysokých škol v jejich zaměření se projevují hned u přijímacích zkoušek. Ty mohou mít podobu písemného testu studijních předpokladů nebo předmětového testu ověřujícího úroveň znalostí "v mezích středoškolského učiva", ale také třeba překladu s obsahovým porozuměním textu, ústního pohovoru, domácí práce nebo talentové zkoušky. Více zde.
  
Architekturu, nebo antropologii? I taková dilemata mohou prožívat uchazeči o studium na vysoké škole. Pokud jsou mezi uchazeči o studium na VŠ ještě takoví, kteří nevědí, kam si podají přihlášku, měli by svá konečná rozhodnutí učinit co nejdříve. Více zde.
  
Podle § 51, odstavce 5 nového školského zákona je povinností každé základní školy, aby svým žákům vydala tzv. výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání. Výstupní hodnocení žáků základních škol je součástí kurikulární reformy a jeho smyslem je zejména to, aby se prohloubila komunikace mezi nižším a vyšším stupněm vzdělávání v rámci vzdělávacího systému, a aby se tím pádem zvýšil vliv základních škol při přechodu jejich žáků na školy střední. Více zde.
 
 
Kde hledat informace, jak se připravit na zkoušky? Možností je hned několik. Od doučování až po internet
Už víte, jak vaše dítě dopadlo v testu? Pokud jste zjistili, že by výsledek pravděpodobně na úspěch v přijímačkách nestačil, je ta správná doba začít vyplňovat mezery v přípravě. A pokud to skutečně myslíte s přípravou na přijímačky vážně, je dobré k tomu přistoupit systematicky a odpovědně. Ale to ještě nemusí znamenat, že se budete nudit... Více zde.
 
 
Tráví vaše děti svá odpoledne hraním počítačových her, místo aby se věnovaly přípravě do školy? Jednoduše jim navrhněte, ať to spojí dohromady.
Pokud máte doma školáka a počítač s připojením na internet, pak to jistě dobře znáte. Více zde.

 
28. ledna 2006 si budou moci školáci v celé zemi vyzkoušet přijímací testy na střední školy
Víte o tom, že si mohou vaše děti vyzkoušet přijímací zkoušky ještě dříve, než na ně dojde? V sobotu 28. 1. 2006 se ve třinácti městech ČR konají Národní srovnávací zkoušky - tedy přijímačky nanečisto. Více zde.
 
 
Samotné přípravě na přijímací zkoušku by měl předcházet sběr informací.
Měl by být stejně důkladný jako příprava. Vaše "informační kampaň" by měla sestávat ze zjišťování obecných informací o přijímacím řízení a přijímacích zkouškách na střední školy. Více zde.

 
Speciál: Přijímací zkoušky na střední školu (iHNed.cz, 16. 1. 2006)
Ředitelé středních škol musí do konce ledna zveřejnit počty volných míst. Přihlášky na střední školy a víceletá gymnázia je nutné odevzdat do konce února 2006.

PROJEKTY

2008 - 2011 © www.SCIO.cz s.r.o | homepage | www.personline.cz

Webdesign by online4U.cz