Správný výběr, správná příprava (MF Dnes, 27.1.2006)

Správný výběr, správná příprava

Architekturu, nebo antropologii? I taková dilemata mohou prožívat uchazeči o studium na vysoké škole. Pokud jsou mezi uchazeči o studium na VŠ ještě takoví, kteří nevědí, kam si podají přihlášku, měli by svá konečná rozhodnutí učinit co nejdříve. Přihlášky na většinu vysokých škol musí být podány do konce února, ale nejde jen o to. Čím dříve si člověk svou volbu ujasní, tím dříve se může začít na přijímací zkoušky připravovat. Rozhodnutí o tom, kterou školu studovat, jsou stále stejně těžká. Většina uchazečů se rozhoduje poprvé a nikdo z nich netouží po tom, aby své rozhodování musel opakovat. V ideálním případě by měli mít maturanti, kteří budou tvořit většinu z uchazečů letošního přijímacího řízení na VŠ, rámcovou představu o volbě vysoké školy už při výběru školy střední.

Při namátkovém dotazování studentů v jednom maturitním ročníku na začátku školního roku jsme však zjistili, že jen malá část maturantů už ví, kam si přihlášku podá, a zdaleka ne všichni mají jasno v tom, o jaký typ vysoké školy vlastně mají zájem. To pochopitelně zvyšuje riziko pravděpodobnosti, že volba na poslední chvíli bude chybná nebo že se uchazeči nepodaří připravit se na přijímací zkoušky v dostatečné míře.


Zájem a předpoklady



Existuje možnost, jak si všechno zjednodušit. Volba VŠ by měla vycházet ze zájmu o určitý obor, ale také ze znalosti vlastních studijních předpokladů. Velmi často se stává, že představy, které si člověk udělá o své budoucí studijní dráze, jsou nerealizovatelné proto, že k tomu nemá potřebné schopnosti a neví o tom. Prvním krokem by tedy měl být test obecných studijních předpokladů (OSP). Nejedná se o vědomostní test, ale o test zkoumající vesměs vrozené schopnosti člověka. Testy OSP se dělí na několik částí, vesměs verbálního, analytického a kvantitativního charakteru. Z porovnání výsledků v jednotlivých částech lze vyčíst, v čem spočívají přednosti uchazeče a v čem je naopak pozadu. Je pochopitelné, že podprůměrný výsledek v kvantitativní části testu není doporučením pro studium matematických oborů. Takový výsledek však nikoho nediskvalifikuje pro studium vysoké školy humanitního zaměření. Zvláště tehdy, je-li horší výsledek v kvantitativní části vyvážen nadprůměrnými verbálními schopnostmi. A o to hlavně jde - konfrontovat vlastní představy s vlastními schopnostmi. Zkušenost s těmito testy je navíc užitečná i pro samo přijímací řízení, protože stále více fakult nahrazuje tradiční vědomostní testy právě testy OSP, nebo je zařazuje vedle nich (např. většina fakult Masarykovy univerzity, několik fakult Ostravské univerzity, Právnická fakulta Univerzity Karlovy nebo 2. lékařská fakulta UK a další). S testy OSP se setká téměř 50 % uchazečů o studium na VŠ.

Pokud si zájemce o studium na VŠ ujasní svou volbu, může začít přípravu na přijímačky. A pokud někdo chce skutečně uspět tam, kde je velký převis poptávky, nemůže se spoléhat pouze na to, co se dozvěděl na střední škole. Fakulty, o jejichž studium je velký zájem, mají samozřejmě možnost přijmout takové uchazeče, kteří to myslí se studiem skutečně vážně. A to lze dokázat jedině dobrou přípravou na přijímačky. Způsobů přípravy může být několik. V nabídce jsou běžné učebnice, publikace se zkušebními okruhy (např. v oblasti základů společenských věd, matematiky), testy a stále častěji využívaný e-learning.

Z hlediska efektivity přípravy je nejlepší zvolit takový způsob přípravy, který co nejvíce odpovídá požadavkům fakult v přijímacím řízení. Některé školy organizují k této příležitosti vlastní přípravné kurzy, které poskytují patrně nejpřesnější přípravu s vazbou (okruhů, témat) na přijímací zkoušku. Tyto kurzy neposkytují zdaleka všechny školy. Poněkud problematická je také jejich dostupnost jak dopravní, tak finanční. Podle statistických údajů převažují mezi studenty vysokých škol ti, kteří mají trvalé bydliště mimo sídelní město fakulty. To platí zvláště u velkých univerzit. Výhodu v tomto případě mají ti uchazeči, kteří na přípravné kurzy dojíždět nemusí. Cena přípravných kurzů na VŠ může být třeba 1200 Kč (např. Matematickofyzikální fakulta UK), ale také může překročit částku 5000 Kč (1. lékařská fakulta UK). Většinou se pak ceny přípravných kurzů na fakultách pohybují v tomto rozmezí. Kurzy začínají většinou v lednu, někde i dříve.


Co třeba internetový kurz?



Pro uchazeče zajímavou cestou se vydala Ekonomická fakulta Západočeské univerzity (EF ZČU). „V rámci dobré spolupráce s některými středními školami nabízíme jejich studentům internetový kurz, který slouží k přípravě na přijímací zkoušky,“ uvádí proděkan pro vnější vztahy EF ZČU Ludvík Eger.

Výhoda internetového kurzu spočívá v tom, že je přístupný odkudkoliv a stačí k němu pouze internetové připojení, přičemž náklady na pořízení jsou ve srovnání s prezenčními kurzy podstatně nižší. Tuto formu přípravy na přijímací zkoušky preferuje a nabízí také společnost Scio. Internetové kurzy v sobě spojují pohodlnost tradičních přípravných materiálů (učebnice, skripta) s aktuálností předávaných informací a možností komunikace s uživatelem. Ten je při práci s kurzem veden, je upozorňován na chyby, kterých se dopouští, a zároveň je mu vysvětleno, co dělá špatně, a je mu předložen optimální postup pro dosažení správného výsledku. Internetový kurz má také téměř neomezenou kapacitu a je možné ho stále aktualizovat a doplňovat o nové informace.

Asi nejlepší zkušeností pro zájemce o studium na VŠ je, když si mohou přijímačky předem vyzkoušet. Taková možnost se nabízí v podobě Národních srovnávacích zkoušek (NSZ). NSZ jsou organizovány přesně podle vzoru přijímacích zkoušek, na nichž společnost Scio spolupracuje s některými fakultami.

Uchazeči si mohou zkusit zátěžovou situaci přijímaček a zažít jejich atmosféru. Kromě toho získají velmi důležité údaje. Dozvědí se, v čem konkrétně dělají chyby, jak se zlepšit, a zejména dostanou informace o tom, jak si stojí v porovnání s dalšími uchazeči o studium. To je konečně pro úspěch v přijímačkách nejdůležitější, protože právě pořadí rozhoduje.

Výsledky NSZ některé fakulty považují za rovnocenné s výsledky přijímacích zkoušek nebo jejich absolventům udělují zvláštní bonifikaci. V rámci podpory nadaných studentů mohou v letošním roce ti nejlepší z NSZ získat odměnu jako stipendium.



O autorovi| BOHUMIL KARTOUS, autor pracuje ve společnosti Scio