Proč fakulty a odborníci volí test OSP

Někdy se setkáváme s nedůvěrou účastníků NSZ k testu Obecné studijní předpoklady, kteří pod dojmem toho, že se nejedná o klasický předmětový test, pochybují o jeho smysluplnosti. V diskusi by ale neměl chybět názor zástupců fakult a mezinárodně uznávaného odborníka na vzdělávání.

Ing. Daniel Šťastný, Ph.D., proděkan pro pedagogiku Národohospodářské fakulty VŠE v Praze (podle testu OSP vybírá uchazeče třetím rokem)

Od testu obecných studijních předpokladů očekáváme, že poskytne pro přijímací řízení objektivní informace k tomu, aby byli ke studiu vybráni uchazeči, kteří skutečně splňují námi požadovaná kritéria. Při použití testů z matematiky, které byly dříve na fakultě v přijímacím řízení využívány, byli diskriminováni uchazeči z obchodních akademií, kteří neměli na střední škole tak dobrou výuku matematiky, a přitom byli často velmi dobře disponováni pro studium ekonomie. To bychom rádi změnili a v testu OSP vidíme způsob, jak toho dosáhnout ve prospěch uchazečů i fakulty zároveň.

PaedDr. Pavel Doulík, PhD., proděkan pro studium Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem (podle testu OSP vybírá uchazeče druhým rokem)

Osobně testy OSP považuji za kvalitně konstruované, nemohu je označit za snadné, na druhou stranu jsou dle mého soudu adekvátní uchazečům o studium na VŠ. Myslím si, že se ze strany některých uchazečů jedná spíše o psychologický blok - "strach z testů", který lze vhodnou osvětou odstranit.

Prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., mezinárodně uznávaný odborník na vzdělávání (test OSP je pevnou součástí jeho koncepce reformy českého školství)

Nemá cenu objevovat dávno objevené. Chytrý člověk přebírá zkušenosti těch, komu se daří. Testy OSP jsou v podstatě srovnatelné s těmi, podle nichž se přijímá na americké univerzity. A tam to velmi dobře funguje už desítky let. Pro každý obor vysokoškolského studia sice potřebujete trochu jiné nadání, ale ten základ, tedy logika, schopnost vidět souvislosti, rychle se zorientovat v textu, tabulce či grafu, vyhmátnout podstatné, je společným základem pro všechny obory. Bez těchto schopností nemá člověk šanci uspět.

Důvody, proč fakulty test OSP vyžadují

Zajímavým důkazem, který podporuje využití testu OSP k rozšíření a prohloubení obrazu o přijímaných uchazečích, je paradoxně kritika ze strany studentky žurnalistiky Filozofické fakulty UP v Olomouci, která pro studentskou rubriku Lidových novin napsala:

"Absolutně nechápu, proč se testy na humanitní obory skládají z logiky, matiky a podobných abstraktních věd. Vždyť právě těmto disciplínám jsem se chtěla na vysoké vyhnout! Copak počty jablek, hrušek a švestek napoví, zda se orientuji v českých médiích, umím stylizovat koherentní text a psát bezchybnou češtinou?" (Marie Vladyková, LN, 11. 5. 2007)

Názor studentky je jistě z hlediska jejího zájmu pochopitelný - chce se dostat na vybraný obor za splnění takových podmínek, které jsou pro ni vyhovující. Právě na tomto příkladu je ale dobře prokazatelné, jak hluboký omyl se v něm skrývá. Je skutečně jediným předpokladem novináře, aby uměl správně gramaticky a stylisticky psát? Nemusí se právě novinář umět velmi rychle a dobře orientovat v číselných hodnotách obsažených v nejrůznějších grafech a tabulkách? Neměl by právě novinář být schopen správně interpretovat tato data? Neměl by právě novinář prokazovat brilantní logický úsudek, který mu teprve dovolí vytvořit "koherentní text"? Možná právě v tomto omylu spočívá někdy nízká úroveň současných českých médií, protože novináři přistupují ke své práci se zkreslenými představami a bohužel také s nedostatečnými předpoklady. S negativními důsledky se pak setkáváme dnes a denně (např. v mylné interpretaci předvolebních průzkumů). A nelze se samozřejmě omezovat pouze na žurnalistiku. Předpoklady, které test OSP ověřuje, skutečně univerzálně podmiňují intelektuální schopnosti člověka v jakékoliv oblasti lidského myšlení. Při jejich ověřování v souvislosti s přijímáním uchazečů k vysokoškolskému studiu je samozřejmě možné klást na specifické předpoklady (verbální, logické, kvantitativní) různou váhu zohlednění, což mnohé fakulty také činí.

Test OSP nachází využití i jinde než v přijímacích zkouškách

Test OSP je široce využíván jako jedno z kritérií přijímacích zkoušek na střední i vysoké školy v ČR. Podobné testy jsou zcela běžnou a také dlouhodobou součástí přijímacích zkoušek také v mnoha jiných zemích, např. prestižní univerzity v USA i ve Velké Británii podobných testů využívají. Test OSP ale není pouze součástí přijímacích zkoušek. Je neodmyslitelnou součástí tzv. evaluačních (hodnotících) projektů, jejichž cílem je zhodnotit kvalitu vzdělávání na školách. Srovnáním výsledků žáků a studentů v testu OSP a v předmětových testech je možné usuzovat na to, zda škola dobře využívá jejich studijní potenciál. Je docela pravděpodobné, že se vaše škola podobného projektu také zúčastnila a že jste podobným testováním také prošli.